Velikonoční soustředění LKT 80
Tak se to podařilo! Naděnka sehnala jihlavácké mapy z okolí Lipnice, Méďa dojednal ubytování přímo na mapě Orlovy v romantické hájovně a přes velmi nepříznivou předpověď počasí všichni přihlášení přijeli.
Soustředění začalo v pátek 6.4. večer, na který Méďa k překvapení všech nahlásil noční MTBO. Nikdo to předem nekomentoval, nicméně u nás jsme nenašli žádnou použitelnou čelovku a tak jsme shodli, že na nočním budeme za diváky a všechny odvážlivce budeme mohutně podporovat. Při příjezdu do hájovny jsme zjistili, že stejný nápad měli i všichni ostatní, a tak jsme si alespoň pěkně zatopili, otevřeli pivečka a myslím, že i Méďa byl rád, že v té zimě a lehkých přeháňkách nemusí do lesa. Začal pro nás alespoň chystat a kreslit klasiku na sobotní ráno. Dámská část klubu společně s Radcem mezitím nachystala v kuchyni těstovinový salát na sobotní oběd. Hodně natěšení jsme pak docela brzy zalezli do vymrzlých spacáků a než jsme nadobro usnuli, poslouchali jsme chvilku praskání polen v kamnech.
V sobotu ráno jsme vstávali do hodně chladného a zataženého dne, ale nepršelo ani nesněžilo, tak byl mančaft spokojený. K snídani si každý uklohnil, co mu chutnalo a na co se mu šlape nejlépe (a že to tedy jezdí na ledacos, jak jsem si všimnul). První účastník longu vyrazil asi v 10 hod a po minutě jej jeden za druhým následovali další hoňáci. Mapa Orlovy MTBO, cca 1:15000, trať cca 16km. V lese to bylo prima, docela bez bahna, tvrdý podklad, Méďa nachystal trať i se zásadními volbami dlouhých postupů, prostě kvalitní první ostrý měřený trénink s konkurencí. Dokonce i ty hnusné průseky v roští nad hájovnou zůstaly stejně hnusné jako při závodě minulý rok, ale alespoň jsme si procvičili techniku a postřeh. Pro mne osobně to byla letošní první vyjížďka na biku (zatím jsem jezdil pouze na silničce) a tak jsem hned za vrátky hájovny zjistil, že vůbec nemůžu nahodit velkou pilu, mojí největší zbraň proti konkurenci, sedlo že je také v nějaké jiné poloze než bylo minulý rok, ale také, že snížení řidítek o 2cm byla dobrá volba. No ale za to se body nedávají, a tak jsem jel i tak na plný plyn abych viděl, jak se vyplatila zimní příprava. Hned po dojezdu všichni začali hrát naší oblíbenou hru „kudma bys to jel“ a to nám vydrželo i přes celý oběd. I když to byl první letošní trénink na mapě, nikdo nepostoupil do vyššího kola „kde sem asi byl“. Na odpoledne Naděnka naplánovala společný švih někam k řece Sázavě, ale protože někteří se nemohli odtrhnout od hry, další se rýpali v talíři a jiní zase leštili biky jako kdyby snad podle předpovědi nemělo být vůbec hnusně, tak jsme vyrazili po různých skupinkách tak, jak to kdo stihnul. Pěkně se také začalo ochlazovat, občasnou dešťovou přepršku začalo střídat občasné sněžení, ale MTBO tvrďákům tohle nevadí a všichni vyrazili do neznáma. To se týkalo hlavně skupinky, v níž jsem byl i já. V domnění, že dojedeme čelo pelotonu, jsme neměli ani mapu, ani vercajk, ani náhradní duše, lepení a ani pumpičku. Nedojeli jsme samozřejmě nikoho. V nepříjemném deštíku v Lipnici to otočil Petík s Markétkou a já s manželkou Danušou a Maruškou jsme vyrazili na tušáka severním směrem. Hodinku jsme se motali v lesích, objevili množství slepých cest, které pravidelně končily za lesem v nějakém statku a když už nám bylo jasné, kde jsme a kudma se můžeme vrátit, tak jsem píchnul. Maruška jela do hájovny pro lepení a já s Danušou jsme ve vánici pochodovali pěšky tamtéž. Když už jsme byli pěkně vytuhlí a za polovinou cesty, Maruška přijela, přehodil jsem duši a pádili jsme do tepla k rozpáleným kamnům v hájovně. Všichni jsme se vysprchovali v příjemně horké vodě, Naděnka s pomocnicemi přichystala podle jídelníčku kuře s rýží a nastal večer (jídelníček samozřejmě sestavila sama Naděnka, největší oddílová frfňa tak, aby mohla všechno i sama jíst – osvědčený model, na kterém již asi nikdy nic nebudeme měnit). Hlavním bodem bylo vyhlášení výsledků dopoledního tréninku a pak koštování všeho, co teklo a co kdo dovezl.
Absolutně dopadlo to takto:
1. Petík 60:52
2. King 61:03
3. Zuzka 71:03
4. Naděnka 73:13
5. Naďka 74:30
6. Dana 82:27
7. Maruška 84:18
8. Jeňa 105:55
9. Naďa 106:00
10. Míla 106:30
Zajímavější však jsou výsledky podle kategorií.
Muži – pouze tři na celé soustřeďko:
1. Petík 60:52
2. King 61:03
3. Jeňa 105:55 byl to jeho první ostrý MTBO pokus s mapou poprvé a v ruce, palec nahoru
Ženy – tak tolik jich snad nikde ani nemají:
1. Zuzka 71:03
2. Naděnka 73:13
3. Naďka 74:30
4. Dana 82:27
5. Maruška 84:18
6. Naďa 106:00
7. Míla 106:30
Ženy D50 – takový plnohodnotný oddílový přebor v této kategorii si v Evropě může dovolit málokterý klub:
1. Dana 82:27
2. Naďa 106:00
3. Míla 106:30
Ženy NAĎA – a tato kategorie je vůbec světová rarita, tohle nemá fakt nikdo:
1. Naděnka 73:13
2. Naďka 74:30
3. Naďa 106:00
Všichni medailisté dostali od pořadatele Médi hodnotné čokoládové placky a v družbě s ostatními se až do noci věnovali koštování všelijakých vín, piv a bílé. Za hustého sněžení za okny příjemně vytopené hájovny jsme pak zmoženi zalehli a těšili se, že v neděli snad venku nebudou závěje.
V neděli ráno při snídani, když do sebe každý zase futroval své vlastní laskominy, jsme řešili, jak nejlépe zorganizovat krátkou trať, kterou Petík nachystal na mapě Lipnice cca 4km od našeho zázemí. Od fantaskních nápadů, jako že start nebo i dokonce cíl budou v hájovně a na první kontrolu se pojede na tušáka, nebo z cíle bude vložená časovka až k rozpáleným kamnům, nakonec zvítězil rozum. Petík vyrazil 20min přede všemi, ve vesnici nám označil start a Méďa nás pak organizovaně vypustil do lesa. Kosa byla drsná, v lese bylo krásně nasněženo, ale přesto si každý volil tvrdošíjně své postupy a kašlal na čerstvé stopy pneumatik v prašanu. A tak mě Danuša krásně vyučila v postupu na třetí kontrolu. Protože jsem si to místo trošku pamatoval ze závodů v minulém roce, zvolil jsem neomylně nejhorší možnou variantu postupu a ještě jsem si jí vtipně prodloužil, když jsem přehlédl první odbočku. No, na dvojce jsem se s manželkou pozdravil a když jsem dofuněl na plný plyn k trojce, už jsem jen viděl její černý dres v zasněženém lese jak mizí za horizontem, tak 50m přede mnou. Ze čtyřky na pětku byla zajímavá volba buď zleva téměř traverzem (rozumnější volba), nebo přes kopec zprava. Volil jsem jako všichni levou možnost, ale když jsem na postupu před sebou uviděl Marušku s Naďkou, prudce jsem to stočil doprava, abych zkusil kolik mi to dají, když budu šplhat přes kopec. Byl fakt dobrej, šutry jako dětské hlavičky a ještě hojně posněžené, no 50m jsem tlačil. Naďku jsem pak překabátil, když jsem na šestku zvolil přeběh lesem přes údolíčko a dostal jsem se tak před ní. Maruška se pak objevila v postupu na osmičku, ale kupodivu valila jaksi v protisměru teprve na sedmičku. V tu chvíli jsem již jel v tandemu s Naděnkou a bylo to zajímavé neboť Petíkovy stopy již byly zasněžené a my jsme razili stopy úplně čerstvé. Dobře jsme si přitom zamapovali, ono hledat červenobílé plastové fáborky připevněné u země a čerstvě zasněžené není ani na biku žádná snadná věc. U každého jsme si trošku pojezdili, ale našli jsme je všechny. Do cíle se přihnali všichni s úsměvem v prokřehlém obličeji a kdo měl málo byl nominován na stažení kontrol z lesa. Tak porůznu jsme se odtrousili do vytopené hájovny na Naděnčin cyklistický oběd ,což tentokrát byly těstoviny s tuňákem a moře čaje. Odpolední švih tentokrát žádný vážný zájemce neprošvihl a tak skupina drsňáků za pravidelných hustých sněhových přeháněk vyrazila prozkoumávat cesty a cestičky kolem Sázavy. V zámeckém parku ve Světlé nad Sázavou jsme zapózovali Naděnce do foťáku a v další, asi již desáté chumelenici, jsme vyrazili krásným singlíkem kolem řeky. Při malé zastávce na jakémsi rozcestí, kdy všichni byli zepředu zcela bíle zachumelení a zezadu v barvách svých dresů Naděnka konstatovala, že prodá běžky, jelikož zjistila, že ve sněhu se docela dobře bikuje a běžkaří stejně jenom proto, že to do teď nevěděla. S tímto názorem souhlasili téměř všichni účastníci výletu. Pro jistotu jsme to trošku rozjeli a šlapali a šlapali, aby někdo náhodou neumrznul. Přežili všichni. V teple hájenky se všichni zregenerovali horkou sprchou, vínem, pivem, bílou a někteří dokonce čajem. K večeři bylo překvapení šéfkuchařky – cizokrajně znějící úprava kuřete s bramborovou kaší. Mňam. Následovalo vyhlášení výsledků krátké trati. Mapa Lipnice MTBO, cca 1:16000 až 1:13000, trať cca 13km.
Absolutní výsledky:
1. King 54:40
2. Méďa 57:50
3. Naděnka 60:20
4. Zuzka 62:45
5. Maruška 63:40
6. Naďka 64:35
7. Dana 71:29
8. Jeňa 93:57
9. Naďa 96:27
10. Míla 109:57
Muži:
1. King 54:40
2. Méďa 57:50
3. Jeňa 93:57 zlepšení, už měl mapník na gumě kolem krku a hned to bylo vidět
Ženy:
1. Naděnka 60:20
2. Zuzka 62:45
3. Maruška 63:40
4. Naďka 64:35
5. Dana 71:29
6. Naďa 96:27
7. Míla 109:57
Ženy D50:
1. Dana 71:29
2. Naďa 96:27
3. Míla 109:57
Ženy NAĎA:
1. Naděnka 60:20
2. Naďka 64:35
3. Naďa 96:27
Petík ohodnotil vítěze medailemi tentokráte z kakaových věnečků, všichni byli rádi jen mě jí moje žena snědla ještě na krku a na stupních vítězů. Pak jsme přes okno pozorovali jak již nesněží, ale vyšel měsíc a hvězdy a hrozně mrzne a přitom jsme konzumovali brambůrky, oříšky, tyčinky a podobné pochutiny a pili k tomu všechno, co teklo a co nám ještě zbylo. Hoši ještě orvali jedinou místní vrbu u rybníčka a pod vedením zkušených – Radce a Médi – si všichni upletli pomlázky na příští ráno. Nakonec jsme usnuli jak pařezy.
Pondělní ráno začalo probuzením do krásného mrazivého slunečného dne a vymrskáním všech bab. Tento den jsme chtěli již odpoledne odjet a tak byl plán udělat dva kratší tréninky do oběda. Na to pro mne zbyly dva malé výřezy mapy Orlovy blíže neurčeného měřítka přímo v okolí hájovny. Prvním tréninkem byl žravý MTBO skorelauf ozvláštněný tím, že na kontrolách visel různý počet fáborků (od jednoho až do čtyř), ale nikdo nevěděl, na které kontrole jich kolik je, a tak bylo dobré objet téměř všech 25 terčíků. Čas se neměřil, skoro nikdo totiž neměl hodinky, ale vrátili se všichni v rozumném intervalu. Fáborků bylo v lese 40 a tak jsem si mohl odpočítávat, kdo co ještě může dovézt. Dlouho to vypadalo na plichtu, když Naďka, Petík a Méďa měli 5 fáborků a v lese byl pouze Jeňa a 2 fáborky. V případě, že dovezl jen jeden mohl nastat rozstřel a závod o to, kdo ten poslední objeví. Vše se vyřešilo, kdy Naďka kamsi odcházela a kdosi si všimnul, že ze zadní kapsy jí visí ještě jeden fáborek, který neodevzdala a tak jich najednou měla 6 a vyhrála.
Výsledky žravého skorelaufu:
1. Naďka 6
2.-3. Méďa, Petík 5
4.-7. Maruška, Markétka, Dana, Naděnka 4
8. Zuzka 3
9.-10. Míla, Naďa 2
11. Jeňa 1
Hned po dojezdu všech jsem vyrazil stavět krátkou trať, ale měl jsem po vymáznutí se mezi šutry v sobotu zkroucený řetěz (přišel jsem na to náhodou až při stavění), a tak jsem jel dost pomalu, furt mi to přeskakovalo. Kamarádi u hájovny se již nechtěli opalovat, znervózněli a odstartovali se sami. Dorazil jsem 6 minut po odjetí posledního. První dorazil Petík, ale i ten tam byl na krátkou nějak dlouho, no bylo to takové celé trošku náročnější a časy byly jak na klasice. Protože byl již den odjezdu, jsou z tohoto soupeření pouze celkové výsledky:
Krátká (ale ne moc) trať:
1. Petík 55:51
2. Naďka 65:17
3. Naděnka 66:41
4. Maruška 69:43
5. Zuzka 71:32
6. Méďa 72:33
7. Dana 77:54
8. Jeňa 80:11 mám pocit, že příště již bude útočit na bednu
Míla 73:54
Markétka 105:26
Po tomto dvojitém MTBO nášupu jsme si s chutí dali hutné kari rizoto (a já osobně 2 litry pití) a začali jsme balit. Očistili jsme sebe, někdo i bika, pobalili zabahněné dresy a ve tři odpoledne po provizorním vyhlášení bylo velikonoční soustředění oficiálně a slavnostně prohlášeno za úspěšně dokončené. Myslím, že všichni byli spokojeni, kola jsme si vyladili, všechny možné chyby vyzkoušeli ještě před ostrým startem prvního závodu a také mnoho z nás zjistilo, že ani sníh na zemi a chumelenice nejsou překážkou slušného bikování.
Tož milé bikerky a vážení bikeři na shledanou s Vámi se těší oddílový datel, který toto celé sepsal pravým prostředníčkem během 2 hodin.
P.S. Paní datlová opravila a doplnila spoustu interpunkce do rozvinutých souvětí. A jsem ráda, že mám doma spisovatele a že jednou strašně zbohatneme jeho bestsellery o MTBO.
Super, na tenhle report jsem se celý týden těšila a stálo to za to! 🙂
Jo a ještě slibovaný odkaz na video: http://youtu.be/H9_Fs1QtsOY
(cyklokros už dnes vypadá úplně jinak, ale my tak jezdíme pořád :-D)
Tak to video je úžasný – sice jsem nepochopil jestli je to cyklokros nebo běh s kolem, ale fakt nařez
Tééda, obdivuju Kingovu výdrž, se kterou dal dohromady tento článek. Mám jen jednu výhradu.
Já jsem nebyla ROZHODNĚ PRO prodávat běžky a bikovat na sněhu. To ani omylem. To radši ten badbinton v hale…
Hej bikeři, jste drsní a vypadá to na fakt povedenou akci. Někteří to vzdali ještě před odjezdem a lehce litují:)